Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vlk a anděl 4

26. 8. 2013

 V minulosti…

            „Xenie, útočí ze zadu, dávej pozor!“ Vlk vyskočil co nejvíce, ale nebylo to dostatečně. Další vlk ho srazil k zemi za nohu. „Xenie!!!“ ozvalo se ze vzduchu. Angela sletěla níže, ale vlk zavrčel velice hluboce a výhružně. Anděl se zastavil a rozhlédnul se, co by mohl udělat. Když se naproti ní ukázal jiný anděl. Černý jako tma. Bílý anděl se ohlédnul po své vlčí kamarádce a uviděl, jak černý vlk zakousnul bílého. Bílý se snažil všelijak vymanit, ale veškeré pokusy byly marné. Angela se rozhodla pomoct své kamarádce. Ale byla to ta největší hloupost. Když byla na dosah bílého vlka, tak černý ji strhnul na zem. Bílý anděl byl na zemi a nepohnul se. Xenie se naštvala a zavyla. Černý anděl sletěl ke svému příteli a řekl „Vida. Jeden ze hry. Uvidíme, jak si povede psíček.“ Ale Angela se dokázala postavit na nohy „Nikdy nepodceňujte bílé.“ černý anděl uctivě poklonil hlavu „Hm. Klobouk dolů, bělásku. Ale teď nemůžeš létat. Tvá křídla jsou poškozená. A na léčení nemáš dost sil. Jsem zvědav, co uděláš.“ Černý vlk se připravil na útok proti Angele. Ta si chytla křídlo, které bylo nejspíše zlomené, a odhodlaně se podívala černému andělovi do očí. Bylo v nich vidět povýšení a zlostná radost. Černý vlk vyrazil proti bílému andělovi. Angy jen poklekla a nad ní se prohnal bílý vlk. Hned surově zakousnul černého vlka a mrštil s ním o zeď, která měla být, pro bílé, záchranou. Černý anděl vytřeštil oči „Jak se mohla zvednout. Měla být prakticky nehybná.“ Bílý anděl řekl „AMEN“ a vstala „Xenie není jen bílý vlk. Ona je bojový bílý vlk z nebe. Obyčejný černý podřadný psisko proti ní nemá šanci.“ Černý anděl se usmál „Takže nebeský poslíček. To znamená, že ty jsi taky nebeský posel.“ Angela jen kývnula. Z vlka se stala dívka unavená a oslabená. „Pomiň, Ange. Déle to nezvládám.“ Angela se usmála „To je v pořádku, X. Teď to zvládnu.“ Xenie přistoupila ke své kamarádce. „Aspoň tě vyléčím, když nemůžeš ty sama.“ Bílý anděl se udivil a než se nadál, tak měla křídlo v pořádku. „Díky, X.“ a vzlétla. Černý anděl se vydal za ní.

Natož, že byla noc, tak měsíc svítil jasně a všude bylo dostatek světa. Xenie mohla pozorovat ze země souboj její kamarádky a posla z podsvětí. Padlého černého anděla. Tento souboj holky zažívaly každý měsíc. Už je to ale přestávalo bavit, a tak začali dělat naschvály. Ovšem dnešní noc byla jiná. Jejich protivníci byli opravdu silní. I když byl jeden vlk ze hry, tak anděl měl i nadpozemskou moc. Tento ovládal oheň. Angy ovládala vítr. Což jí moc nepomáhalo v boji proti ohni. Oba mocnostmi byli nastejno. Ale silově vyhrával černý anděl. Angy dostala pořádnou ránu do břicha a hlavy. Ztratila vědomí a volně padala k zemi. Xenie se ji snažila chytit. Když se změnila, tak se prokázala všechna její zranění, ale aspoň jí mohla udělat dopadový polštář. Angy se probrala a ležela na Xenii, která jen kňučela. Rychle vstala a vzpamatovala se „Ty hlupačko. Neměla jsi to dělat.“ Vlčice kňourla a zvedla hlavu. Angy se podívala nad sebe a v tom obě uslyšely dětský křik. V dálce se rýsovala malá postava dítěte. Ano byl to malý Erik. A za ním byl černý vlk. Xenie se snažila postavit přes všechnu bolest, ale nedokázala se dlouho udržet na nohou. Angela se naštvala a bleskově vzlétla. „Toto vám nedaruji.“ Kolem ní se začaly objevovat blesky a siný vítr. Černý anděl musel na zem, jinak by ho vytvářející se tornádo vcuclo dovnitř. Stoupnul vedle černého vlka a hnusně se usmál. Erik brečel a bál se. Angela udělala prudký nálet. Už mohla chytit Erika a vzlétnout, když ji černý anděl zapálil. Bílý anděl vzplál a dopadl na zem. Hned se začala válet po zemi. Malý kluk si zakryl oči. To už bylo hodně i na Xenii. Nadechla se a zhluboka zavyla. Její srst zmohutněla a její oči získaly rudou barvu. Dokázala se postavit na nohy a opět zavýt. Černý anděl nevěřícně ustoupil o krok vzad a to samé udělal i černý vlk. „Bílý vlk nemůže mít ďáblovi oči. Co jsi popravdě zač.“ zeptal se černý anděl, ale žádnou odpověď nedostal. Bílý vlk se rozeběhl a hned černého anděla zakousl do krku. Anděl byl opravdu mrtev. Poté bílý vlk posednutý ďáblem zabil černého vlka, tak, že byl už jistě mrtvý. Podíval se na malého kluka, který nevěřícně stál a díval se vlkovi přímo do očí. Vlk jen mrknul a kluk byl v bezvědomí. Poté vlk došel k hořícímu andělovi. A olíznul ji. Anděl přestal hořet, ale zranění byla opravdu veliká. Nakonec se na scéně ukázal Patrik. Přišel tam a měl na sobě bílé oblečení. V ruce měl bíle zářící luk a na zádech v pouzdře měl šípy. Poté se v záři ukázala obří bílá křídla. Bílý vlk si sednul a provinile se podíval. Patrik ji pohladil „Vše bude dobrý. Už nedovolím, aby se ti něco takového stalo, Xenie.“ Z vlka se stala holka. Smutně hleděla do země a stála jak přikutá k zemi. Patrik ji pohladil po vlasech „Nyní vše dáme do pořádku.“ A pusou na čelo ji uspal.

        Když se Xenie probrala, byla u sebe doma. Malý Eriček si hrál na zahradě s Patrikem a Angela jí opět četla knihu. „Ty mě snad nikdy nepřestaneš otravovat s tím čtením.“ Dívka držící knihu přestala číst a s úsměvem svoji kamarádku objala „Díky, X“ „Já děkuji, Angy. Bez tebe bychom byli mrtví. Hlavně Eriček.“ Angela se usmála „Ale já nic neudělala.“ „Udělala. Dodala jsi mi odvahu v tom nejhorším, když jsem se chtěla vzdát.“ V tom se ve dveřích ukázal Patrik „A použila démonovu sílu. Trvalo mi hlášení. Takové škody jste opravdu nemusely nadělat. Jste horší než tornáda.“ Holky se usmály jako dvě neviňátka. „A co Erik. Pamatuje si něco?“ „Ne. Myslí si, že to byl ošklivý sen. Je v pohodě.“ Xenie se posadila „A tobě taky děkuji, Archanděly.“ Patrik se pouze zakřenil „Ode dneška jsme normální studenti. Já budu policajtem. Jsem zvědav, co si vyberete vy dvě.“ Angy se hned ozvala „Já si vybrala gympl.“ Xenie se otřepala „CO? Jsi blázen. Každý den se učit a mučit. Fuj.“ Patrik se usmál „No dobrá. Tak vás obě napíšu na zdejší gympl. A konec řeči.“ Bohužel… Xenie už nemohla odporovat. Co řekl Patrik, tak to platilo…

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

WOW

(Tatsu, 25. 10. 2013 10:23)

Hmm, tak tohle mě fakticky dostalo. To jsem nečekala :D :D