Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vlk a anděl 13

26. 8. 2013

 Zeď svobody…

 

            Už byla tma a Xenie se vydala na zahradu. V pozadí stál černý anděl. Šla z něj černá aura až se Xenie vylekala. Ale věděla, že tím musí projít, aby ochránila své přátele od přemlouvání.

            Černý anděl předstoupil před dívku, která se lehce usmívala „Díky, Nigeri.“ Anděl se záludně pousmál, chytil Xenii za pas „Můžeme?“ Xenie kývnula a společně vlétli. Nikde se nikdo neukazoval. Ani Patrik ani Angy. Byla klidná, úplňková noc.  Ovšem dlouho jim to nevydrželo. První se ukázala Angy. Niger najednou pohodil Xenií „Tvoje kamarádka dorazila.“ Xenie se maličko zarazila, ale poté odpověděla „Spal mě ohněm.“ Niger se trochu zamračil, ale celý vzplanul. Xenii to dosti zabolelo. Změnila se na vlka a Niger ji hodil do lesa ke zdi. Bez váhání vše v okolí zapálil, aby se k bílému vlkovi nikdo nedostal po zemi a vzduch chránil on.

            Xenie dopadla na zem. Ale měkké přistání neměla. Narazila do stromu přímo žebry. Chvíli ji trvalo, než se narychlo vyléčila a vyškrábala na nohy. Když se jí to konečně povedlo, tak uviděla, jak nad hořícím lesem proletěl Patrik. Trochu se jí zastesklo, ale už nechtěla v sobě mít tu ďábelskou sílu, která může ohrozit její přátele. Hned, jak byl vzduch čistý, tak se rozeběhla ke zdi. A jak čekala, tak tam byly hlídky. Jak dobro, tak i zlo. Xenie se mezi nimi propletla, ale zlo si jí všimnulo. I dobro. Bílý anděl se nad vlkem pozastavil „Vždyť to je Xenie.“ Vlčice se zastavila a podívala se před sebe. Uviděla známého anděla, co musel získat znaky zemřelých ochránců. Smutně se podívala a poté se ohlédla a za ní byli ďáblovi posli a netvářili se příliš mile. Xenie jen mohutně zavrčela, ale pak si uvědomila, že tímto přiláká své kamarády a měsíc ještě nebyl na svém místě.

            Hned se rozhodla zbavit černého vlka a anděla, aby měla jednu cestu volnou. Člověk by nestihl říct ani půl slova, jak rychle je vyřídila. Bílý anděl se pouze podivil a raději Xenii ustoupil z cesty. Stejně tak i bílý, mladý vlk, který mu dělal společníka.

            Měsíc už konečně vycházel a zeď se začala aktivovat. Když se ke Xenii blížil padající Niger. Chytla jej a položila na zem. Niger se usmál „Promiň. Dělal jsem, co jsem mohl.“ Xenie se usmála „Díky.“ Tiše zašeptala a kousla ho do nemocného křídla a vyléčila ho. Niger se divil, proč to udělala. Když se zněmila a řekla „Ještě není konec. Pořád nejsem nade zdí.“ Niger se tedy postavil a co nejvíce roztáhnul křídla na ochranu Xenie. Před nigera přistáli dva bílí andělé. Patrik a Angy. Xenie se na ně podívala se strachem…

            Zeď už zářila a byla připravena někoho osvobodit od jeho trápení. Xenie se změnila a popošla ke zdi. Patrik na ni zavolal „Nedělej to, ty jedna hlupačko. Ani nevíš, co za to je.“ Xenie se pouze ohlédla a usmála se na své dva kamarády. Když se odrážela nad zeď, tak ji srazil vítr k zemi. Angy síla. Xenie se ohlédla a její nejlepší kamarádka měla slzy v očích a ruce namířené k ní „Xenie, nedělej to. Společně vše překonáme.“ Vlk se zvednul a změnil „Angy. Já už nechci nikoho ohrozit. Je to moje prokletí. Pokud budu mít v sobě tuto sílu, tak mi ďábel nikdy nedá pokoj. Já už nikdy nechci nikoho ohrozit. Proto to musím udělat.“ Pomalu došla k Nigerovi. Přesně za jeho záda. Angy složila ruce a Patrik řekl „Ale mi si vždy s tím vším poradili. A tak to bude navždy. Pokud vyřkneš své přání, tak ti bůh sice vyhoví, ale není to zadarmo. Vezme ti všechny tvé vzpomínky na doby, co jsme byli spolu. Nebudeš nás znát. Ty ani Eriček. Prostě nikdo. To chceš přijít o své přátele!“ Xenie popošla blíže k Nigerovi. Dala mu ruku na rameno a odpověděla „Pokud tak budou v bezpečí, tak ano.“ A v tom Niger vzlétnul jako by se nic nedělo. Xenii steklo pár slz, a když byla přesně nade zdí. Tak se černého anděla pustila „Díky za vše.“ Niger se usmál „Já děkuji, Xenie.“

Když se Xenie dostala do záře zdi, tak už nebylo cesty zpět. Začala se modlit a bůh ji pozval k sobě­

„Ale. To je mi čest. Naše bojovnice má nějaké přání?“ Xenie klečela před bohem a dívala se smutně do země „Nechci už ohrozit své přátele a tak bych Vás chtěla poprosit, zda byste mě zbavil otcovi kletby. Jeho mládí bylo pošetilé a udělal hloupost, za kterou jí nechci pikat. Chci se zbavit ďáblova prokletí.“ Bůh se zamyslel „A víš, co tě to bude stát, Xenie?“ dívka pohlédla na svého pána „Ano, vím. Ale pokud je tímto ochráním a již více neohrozím, tak to udělám.“ Bůh povstal ze svého křesla a pravil „Jsi velmi dobrotivá, Xenie. Myslíš na dobro svých přátel a rodiny. Ne jednou jsi ochránila tuto zeď a riskovala tak svůj život. Proto tvému přání vyhovím, ale znáš pravidla. Patrik tě s nimi seznámil.“ Xenii začaly téct slzy smutku a jenom kývnula. Bůh ji přiložil ruku na hlavu a řekl „Ať se tvé přání vyplní a tvé přátele ochrání. Bude z tebe čistý vlk a ochránce jak to má být. A ďábel na tebe žádné právo nebude mít.“ Xenie se ještě více rozplakala a Bůh ji poslal zpět na zem…

Xenie padala z nebe a brečela. Věděla, že tento pád bude hodně bolet, ale aspoň už neohrozí své přátele. I když si je nebude ani pamatovat.  Během pádu taky omdlela. Takže ani nevěděla, jak dopadne…

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář