Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kdo jsem....

8. 12. 2014

Jakmile se vrátil, tak tiše prošel do ložnice, lehnul a spal jako zabitý.

Ráno se probral kolem desáté hodiny. Sweetie spala jako mimino a byla opravdu roztomilá. Měla dlouhé černé rovné vlasy s vyčesanýma dvěma culíčkama a v nich rudé mašle. Nalíčení bylo slabší, než večer, a v tom oblečení od Martina vypadala jako ztracené koťátko.

Muž šel do jídelny objednat jídlo do pokoje. A nechal dívčino oblečení vyprat, vysušit a vyžehlit.

Když se vrátil na pokoj, tak si dal sprchu a zapnul si v ložnici zprávy. Zrovna tam běžela informace o akci jednoho zbohatlého firemníka, kde zahlídl Sweetie, která spí na gauči. Akce se pořádala v Brně a on ji našel až za Brnem, na dálnici. Někdo zaklepal na dveře. Martin šel otevřít. Byla to pokojová služba s jídlem. Pustil je dál a ukázal, kam mají dát jídlo.

Jakmile odešli, tak se probudila Sweetie. Pomalu se zvedla a rozhlédla se. Martin seděl u stolu a rozděloval jídlo. Sweetie se posadila a v tom ji zakručelo v břiše. Bylo to dosti hlasité a Martin s úsměvem řekl „Očividně tě vzbudilo to jídlo, že ano.“ Sweetie došla ke stolu „Ano. Už je to nějaká doba, co jsem naposledy jedla.“ Martin se pousmál „Naposledy včera v podvečer, kdy si byla na tom firemním večírku?“ ona se podívala zklamaně „Jo… Bylo to v televizi?“ on jen kývnul. „Co se stalo, že jsi šla tak daleko?“ Dívka se zakousla do krajíce chleba s máslem a medem a jen tiše přežvykovala. Martin si taky ukousl rohlík se sýrem a salámem. Dívka polkla „Nechtěl dodržet smlouvu. Měla jsem mu dělat pouze společnost. Na konci jsem ho měla doprovodit k domu a tam mě mělo vyzvednout auto, ale on chtěl víc. Začal mě osahávat, a když začal šahat i tam, kam neměl, tak jsem ho nakopla a utekla. U domu řidič nestál. Což mi bylo jasný, že si Madam, moje šéfka, nechala zaplatit plnou taxu i s nejvyšším rizikem. Nezbylo mi nic jiného, než utéct po svých. A jako na potvoru začalo na té dálnici pršet.“ Znovu se zakousla do chleba. Martin se jen zasmál „Jak se takováto dívka mohla dostat k této práci? Vypadáš jako slušná holka, a ne hosteska.“ V tom se naštvala „Nepleť si nás s někým podřadným, vyhublým a blbým.“ Martin se omluvil „Promiň. Včera jsem si přečetl, že Sweetie jsou něco jako hostesky.“ Dívka mlčela a jedla.

Po jídle akorát donesli dívčino oblečení. Ona se převlékla a poděkovala Martinovi. Ale že neví, jak mu to teď zaplatí, když se nedostane domů. On jí nabídnul odvoz. Že má dovolenou tři týdny. Sweetie si povzdechla „To nejde. Během několika dnů mě najdou bodyguardi od Madam a odvedou mě.“ Martin se podíval smutně „A nejde to nějak zařídit, abys mi toto splatila svojí společností? Jako, že na nějaký čas budeš mojí sweetie.“ „To nevím, jak bych si to obhájila. Nebude z toho žádný výdělek a Madam by mi to strhla z platu.“ Martin se zamyslel „A co když si tě zaplatím na dva týdny.“ Dívka se zakuckala „Na moji hodnotu mít nebudeš. Jsem gold sweetie. Pokud sis dobře přečetl stránky, tak jsem ta nejdražší.“ Martin se zasekl „Ty jsi založila sweetie?“ „Ne. Byla ještě jedna přede mnou. Já to dělám teprve půl roku. Kamarádky mě k tomu z legrace dokopaly. A nějak jsem výběrovým řízením prošla. Jenomže jsem nedobytná sweetie, tak mě nedávno povýšili na gold sweetie.“ Martin ji jen pozoroval. Ona se mu zahleděla do očí „Je ti něco?“ Martin se vzpamatoval „Jen si budu muset odskočit.“ A rychle odešel do koupelny.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář