Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jede se dál

19. 10. 2015

Po chvilce za ní došel Martin „Co si tak udělat výlet. Než zase vyrazíme na cesty?“ dívka se podívala udiveně, ale souhlasila. Když teď byla pod Martinem, tak mu správně nesměla odporovat.

Šli se společně projít k lesům.  Došli k elektrickému ohradníku, kde byly koně. Dívka se na ně zadívala a nevěnovala pozornost Martinovy, který mezi tím podlezl plot a šel k jednomu koni. Když si to dívka uvědomila, tak už Martin stál u koně a hladil ho. Pak se mu vyhoupnul na hřbet a dojel k dívce. Ta ustoupila dál a s respektem zvíře prohlížela. Martin ji vybídl, aby šla k němu, že ji sveze, ale dívce se vůbec nechtělo. Martin se pousmál „Nenuť mě použít rozkaz.“ Dívce se v očích zaleskly slzy, ale šla ke koni. Martin ji pomohl nahoru a jeli po louce. Kůň poslouchal jako pejsek a byl klidný. Což se o Sweetie nedalo říct. Měla strach z koní, ale pro Martina to vydržela. I když se třepala jako ratlík v zimě.

Martin ji pevně objal ze zadu a kůň se v klidu pásl. Ani mu nevadilo, že má na hřbetě dva pasažéry. Pak jí dal pusu na krk a hlavu si přel o rameno. Nic neříkal. Ale dívka vycítila, že opět bojuje se svým chtíčem. Nepohnula ani brvou, jak se bála, že něco způsobí.

Martinovo objetí pomalu sláblo a dívka se uvolňovala. Martin pomalu slezl z koně a ji sundal. Pak ji na sebe strhnul do trávy. Dívka leknutím vyjekla „Co to vyvádíš? Můžeš si takto ublížit.“ Martin se pousmál „Prosím tě. Takový tintítko jako jsi, ty by mi nic nemohlo udělat, ani kdybys na mě skočila plnou váhou.“ Společně takto leželi a poslouchali vítr. Z tohoto klidu je vyrušil kůň, který do nich začat šťouchat.  Martin se zvedl a podrbal ho. Poté se vydali pět k benzince. Sweetie začaly bolet nohy, tak se pověsila na Martina a nechala se odnést.

Na benzince si dali občerstvení, sbalili se a vyjeli dál.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář