Jdi na obsah Jdi na menu
 


SP 9

13. 11. 2011

      Konečně jsme se vrátili z procházky. Začalo se už stmívat a Andreji manžel se vrátil z práce.  Patrik se přivítal s Andreou a šel se najíst. ,,Co vlastně dělá Patrik za práci?“ zeptala jsem a Andrea mi řekla ,,Je to učitel výtvarky a matematiky na jedné základní škole kousek odsud.“ A zašli jsme do domu. Štěně si pobíhalo po obýváku a jinak jsme všichni byli na večeři. Nějak mi nechutnala, tak jsem trochu snědla a šla se vykoupat a že uložím štěně.

Ovšem byla to hra na schovávanou. Nemohla jsem ho nikde najít. Když mě napadlo se podívat za gauč. A hele. Ono tam hezky spalo. Já si oddechla a šla do pokoje. Položila jsem ho do jeho krabice, kde měl hezky nastláno a sama jsem si lehnula do postele. Když jsem byla zamyšlená nad tím, proč mě chce Petra zničit, tak někdo zaklepal. Já jsem vstala a šla otevřít. Venku byl Erik. Tak jsem ho pozvala do pokoje. ,,Copak se stalo, že jsi ke mně přišel?“ zeptala jsem se a Erik mě chytil do náruče a položil mě do postele ,,Přišel jsem za tebou se pomazlit. Abych ti pozvedl náladu.“ A lehnul si ke mně. Já jsem se toho leknula, ale už jsem plnoletá a navíc je to můj budoucí manžel, tak čeho bych se měla bát. Erik měl na sobě ještě klasické oblečení, a tak se vysvlíkl do trenýrek a lehnul si.  Já jsem měla noční košili a aspoň jsem nesmrděla po koních. Ale to mi nevadilo… Když mě Erik začal líbat, tak si na mě lehnul. Bylo to jako na tom seníku. Ale tentokrát jsem držela nohy u sebe. Ale Erik se o nic nepokoušel. To jsem byla ráda. Jenomže po chvíli mi začal roztahovat nohy. A to jsem se nedala a řekla jsem, že raději ne. Že to nechci. A Erik mě pochopil, a tak toho nechal. Když si vyslíkl i trenýrky, tak jsem si myslela, že to bude dobrý a že mě doopravdy pochopil. Když mi řekl ,,A opravdu to nechceš? Ničeho se nemusíš bát.“ a díval se na mě klidným pohledem. Tak jsem to tedy zkusila. A roztáhla jsem nohy. Erik se usmála a uklidňoval mě. Ze začátku mě líbal a potom si na mě více lehnul a začal. Ze začátku to bolelo, ale po chvilce to bylo v pohodě. Když si Erik uvědomil, že jsem v klidu, tak mě do toho ještě začal líbat a objal mě.  Když jsme si užili, tak jsme lehnuli a oba jsme usnuly. Já spala v objetí Erika. Ten mě nechtěl pustit celou noc.

    Ráno mě probudil štěkot štěněte. Když jsem se vzbudila, tak už u mě Erik nebyl. A v tom vešel do dveří ,,Ahoj, jakpak ses vyspala?“ zeptal se a přisedl si na postel. Já se šibalsky usmála a řekla ,,Jsem jako zlomený šíp.“ A dívala jsem se vážně. A Erik si stoupl a řekl ,,No… tak to musíme napravit. A skočil ke mně do postele chytil mi ruce a dodal ,,Tak zlomený šíp, jo? Tak já ti ukážu zlomený šíp.“ A začal mě v líbat. Když mě pustil, tak jsme se oba smály. Já jsem tedy vstala a šla se umýt a obléct. Potom zamnou přišel do koupelny Rex a poskakoval jako by něco chtěl. Hnedka jsem to pochopila a vzala ho ven. 

Tam udělal svoji potřebu a rychle se ke mně vrátil. Já ho vzala do náruče a abych ho pořád nemusela nosit, tak jsem ho dávala do kapuce. Kde se naučil být. Šli jsme na snídani, kde opět čekali jenom na mě. Když podávali snídani, tak bylo mléko. To jsem dala Rexovi. Ten to měl vypít raz, dva, jak byl hladový.  Po snídani jsem šla s Erikem do vnitřní jízdárny připravit ji pro děti z tábora. Že se tam budou učit nadále nějaké speciální jízdě na koni.  Museli jsme uklidit všechny překážky a zakrýt vodní příkopky  a další věci. Když to bylo hotovo, tak jsem šla ven si odpočinout. Erik šel za Mirkou se poradit o výuce. Když na tábor přijeli nový trenéři a učitelé. Aleš to byl oznámit Erikovi a ten byl rád, že si odpočine.  Tak ještě ten den děti doučil s Mirkou a Petrou, kterou k sobě nepustil blíže než byli koňské hlavy. Já se jenom dívala s trenéry, kteří si dělali poznámky, co už děti umí.  Úplně jsem se divila výrazům, které si psaly. Nedávali vůbec žádný smysl. Ale to už nebyla moje věc. Najednou se jednomu dítěti splašil kůň. Erik byl pohotový a co nejrychleji toho koně uklidnil. Potom to dítě seskočilo z koně a chtělo vyběhnout ven. Když ho zastavil jeden muž a řekl ,,Ale Marku, předci by jsi neutekl jenom kvůli koni?“ Erik toho koně vzal a že ho odvede do stájí a prohlídne ho. Ale ten muž mu řekl ,,Ale to není třeba. Marek se na něj posadí a bude jezdit dál. Že ano?“ a podíval se na toho kluka. Ale ten byl vystrašený a začal i brečet. Tak jsem zasáhla já. ,,Dobrý. Marku?“ Přišla jsem  k němu a objala ho. Muž se na mě díval a divil se, co to dělám. Tak jsem toho kluka vzala do náruče a posadila ho na koně a nasedla za něj. Erik se divil, co to vyvádím a když viděl můj vystrašený obličej na tom koni, tak se usmál a řekl ,,Nechceš raději Arčiho a nebo Willa?“ já se na něj otočila a řekla ,,Ne. Jenom se neboj, já se dokážu postarat o sebe i toho kluka. Klidně uč dál.“ A pousmála jsem se.  A tak se cvičilo nadále, já jenom seděla za tím klukem a radila mu, co má dělat. Když se opět kůň splašil, tak tentokrát ten kluk neslezl ale zůstal na koni. V tom jsem viděla Petru něco schovávat. Dala jsem znamení Erikovi a ten si ji hlídal. Chvíli jsme jezdili bez problémů  a když se už potřetí splašil jenom náš kůň, tak ji Erik zadržel a viděl, že má v ruce nějakou píšťalku. Tak ji vzal a zapískl na ni. A kůň se vylekal. Už nám bylo jasné, kdo to dělá, a tak byla Petra vyhozena z jízdárny. 

Když se všechno vyřešilo, tak jsem rychlo slezla z koně a běžela za ohradník, co tam byl udělaný. Erik ke mně přijel a zeptal se ,,Jsi v pohodě? To bylo něco u tebe, abys vlezla na koně sama.“ A začal se mi smát. Ovšem já se nedala a poplašila Willa. Erik se neudržel a spadl na zem do pilin. A to se mu všichni začali smát.  V tom ho Will začal olizovat. Vypadalo to nádherně…

      Konec cvičení a už bylo volno. Všechny děti si odvedli koně do stájí a vyčistili je. Ale já, Erik a Mirka jsme zůstali v jízdárně. Erik mě vysadil na Willa a on si půjčil Mirky koně. Ta zatím šla zkontrolovat děti, jak se jim vede. Potom Erik pobídl koně, na kterém seděl a jezdil okolo mě. Tak jsem pobídla Willa a jezdila také do kolečka. Nevím co to mělo být, když začal klusat. To jsem odmítla, ale Willi poslouchal Erika i na pískání a jak Erik pískl, tak Willi udělal. Už mě napadlo, co má Erik v plánu. Chce, abych se opět nebála jezdit na koni. Ale to mu nějak nevyšlo. Jakmile jsme začali jezdit cvalem, tak jsem z Willa seskočila a pěkně jsem se vyválela v pilinách. Erik hnedka zastavil ,,Co to proboha vyvádíš. Ty ses zbláznila.“ ,,Ne, ale ty ano.“ odpověděla jsem a odešla ven. Tam už byli děti nastoupené a poslouchali nové trenéry a učitele. Vyšlo to akorát na každé dítě jeden trenér. Jakmile vyšel Erik z jízdárny, tak držel Mirky koně a Willi šel za ním jako pejsek. Odvedl je do stájí a tam je odsedlal a poté pustil do ohrady. Já jsem mezitím šla do pokoje, že si odpočinu. Ale moc pokoje jsem neměla. V pokoji byl neskonalý nepořádek. ,,A jéja. Já zapomněla na štěně.“ Chytla jsem se za hlavu a nic mi nezbylo, než uklízet. A při úklidu jsem našla štěně mezi zimními svetry. Pěkně tam spalo a bylo v klidu. Tak jsem vzala jeden svetr a dala ho na postel.

Konečně jsem měla uklizeno a lehnula si vedle štěněte.  To bylo pěkně vypasené a roztomilé. Jak jsem se na něj dívala, tak jsem usnula.

    ,,Vstávej, Xenie, je večeře a v noci nebudeš spát, když budeš spát teď.“ Slyšela jsem jak mě někdo budí. Byla to maminka. ,,Kde je štěně?“ vylekala jsem se ,,Jenom klid. To se má dobře. Mirka si ho vzala a je s ním skoro od té doby, co přišla domů. Teď je s ním venku a hraje si.“ Odpověděla mi, narovnala se a odešla z pokoje. Potom do pokoje vešel Aleš a řekl ,,A vezmi si lepší oblečení. Protože s námi budou večeřit i lidé co jsou dosti bohatí. Tak ať si neuděláme ostudu.“ A odešel. Tak jsem vstala a šla si opláchnout obličej. Potom jsem vlezla do skříně a našla tam jenom mamky šaty, co mi půjčila na oslavu, že jsem se vzbudila po dvou letech. Tak jsem si je oblékla. ,,A co vlasy? Co s nimi?“ přemýšlela jsem, a tak jsem si je nějak sepnula do drdolu, nazula si boty na podpatku a šla na večeři.

Tam se opět čekalo jenom na mě. To už byla klasika. Když jsem došla, tak se Erik choval jako gentleman a od dveří mě doprovodil na místo a ještě mi posunul židli, abych se mohla posadit. Jakmile jsme byli všichni, tak jsem si všimla toho malého kluka, kterému dělala Petra naschvály. ,,Marku, seď jak máš a né jako vandrák.“ Napomenul ho muž. Marek se tedy posadil rovně a díval se smutně. Když začali podávat jídlo, tak jsme se najedli a Aleš s tím mužem něco začali řešit. Potom došla řeč na Marka. Muž o něm řekl, že se už od mala bojí koní, kvůli neblahému zážitku s jeho matkou. Která milovala koně a chtěla, aby Marek byl skvělý jezdec. A tak se to ten muž, Markův otec, snažil dodržet. Ale marek se bojí koní, a tak mu to moc nejde. Tak jsem se zeptala ,,Ale vždyť pokaždé jezdí sám a jde mu to.“ A Marek řekl ,,To proto abych tátu nezklamal.“ Všichni jsme na něj koukali jako kdyby spadl z višně.

Muž se na něj podíval s velmi překvapeným obličejem a potom řekl ,,Tak proto mi neodporuješ? A já si myslel, že jsi jenom nemehlo.“ A objal ho. Marek se rozbrečel a muž ho uklidňoval a v tom se do rozhovoru přidala i máma. A začala o mé příhodě s koněm. Na to se Marek usmál ,,Ale vždyť jsi za mě nasedla bez menších potíží.“ ,,Jo, ale když jsem slezla, tak jsem byla vytřesená jako ratlík. Proto jel Erik zamnou a začal se mi posmívat. Tak jsem mu vyplašila Willa.“ Odpověděla jsem a usmála se na Erika. Ten se také usmíval. A tak jsme si povídali různě až do konce večeře. Potom jsme všichni šli do společenské místnosti a dál se bavili. 

     Už bylo pozdě a sestra byla unavená.  Tak jsem ji šla uložit do postele. Když se k nám přidal Marek, že už taky půjde spát. Tak jsem je oba odvedla a každého do jednotlivých pokojů uložila.  Když si sestra vymrčela do postele štěně. Tak jsem ještě šla a donesla jí štěně.

Cestou zpátky jsem si všimnula, že je Erikův pokoj pootevřený. Tak jsem do něj nakoukla. Byl tam neskutečný bordel. Co šlo, tak bylo různě poházené po zemi, stolech a skříních.

Jediná postel byla volná. A potom z pokoje vyšel Erik a viděl mě, jak se tvářím. ,,No tak nyní vidíš můj pokoj. Nemám rád uklízení, nic víc.“ A usmíval se. Já nevěřícně zakroutila hlavou a šla zpět do společenské místnosti. Erik šel zamnou, chytil mě za ruku a doprovázel mě. Jakmile jsme došli zpět, tak už tam byl pouze Aleš a Markův otec. Mamka si šla už také lehnout, tak jsem se omluvila a šla spát. Erik tam s nimi ještě zůstal a povídali si.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář