Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zrada

31. 7. 2014

 Zrada

 

Vyšel jsem před hotel, kde stála Irena. Vražedně se na mě podívala „Jak jsi mohl!“ nechápavě jsem ji obešel „Co?“ Irena mě zastavila „Víš, jak dlouho mi toto trvalo naplánovat? A další pavoučí muž bude až za rok!“ pak mi to došlo. Byl z pekla a

měl zabít tým A. Zle jsem se jí podíval do očí „Mělas mě informovat.“ Vyhrkl a odešel na procházku.

Asi jsem si ten útes oblíbil. Sedl jsem na kraj a poslouchal šumění moře. Došla ke mně Irena „Další mám vodního démona.“ „Proti vodě nemá nikdo moc velkou výhodu.“ mekl jsem a lehl si. Irena se natáhnula vedle mě „Už je to dlouhá doba, co jsme spolu nějak mluvili. Ředitel si tě hlídá jako magor.“ „To ses trefila.“ Odpověděl jsem s posměškem. Irena se ke mně přitiskla a podívala se mi do očí. Nechtěně jsem jí vlezl do mysli „Už jen kousek a budu ho mít pod kontrolou…“ pousmála se a já ji odtáhl „Už se vraťme. Zítra je nalákám k moři. Ty si to dál zařiď, jak chceš.“ Ona se mstivě usmála a odletěla.

Další den ráno jsem týmu A oznámil, že budou mít volno a půjdeme k moři. Zajásali a šli se převléct.

U moře čekala Iris. Došli jsme k ní a já se zeptal „Jak pokračuje pátrání?“ na chvíli se zasekla, ale odpověděla „Špatně. Není po ni vidu ani slechu. Asi budeme mít milné informace. Zítra se vrátíme do školy.“ Všichni se zatvářili zklamaně a El všechny popohnala do vody, že si ji moc neužijí, když jen tak budou stát na souši. Já jsem s Irenou zůstal na suchu.

Stál jsem v její blízkosti „Pamatuj na dohodu. Jen do bezvědomí.“ Irena se usmála „Klídek, Lexíku. Ten démon je mladý. Ještě neumí zabíjet.“

Ohlédl jsem se po klidné hladině moře a uviděl topící se dítě. Lehce jsem na něj poukázal „To má být on?“ Irena se usmála „Přesně.“

El si všimnula, kam ukazuju, a taky si všimnula dítěte. Hned k němu plavala.

Jakmile bylo dítě na suchu, tak si ho vzala na starost Irena. Ti tři se dál máchali ve vodě. Kluk se pousmál „Já si chci taky hrát.“ Irena ho pustila „Hrát, ano. Ale nezabít.“ Dítě kývlo a šlo do vody.

Najednou se voda zvířila a vtáhla s sebou tým A.

Voda je vyhodila na souš.

El se stěží zvedla „Alexi… Ireno… Pomozte.“ Ani jeden jsme se nepohnuli.

Kluk vyšel z vody a za zády se mu vytvářely obří vlny. Měl na tváři úsměv.

Než se ti tři stačili vzchopit, tak na ně nárazově padaly vlny slané vody. I když El měla snahu bojovat, tak ji to bylo houby platné. Kluk uměl udělat z vody štíty, které ho chránily.

El byla neodbytná a Irenu to štvalo. Tak jsem rychle El ze zadu překvapil „Promiň, El.“ Šeptl jsem a ránou za krk ji dostal do bezvědomí.

Angy se teleportovala k El a sekla po mě drápy. Měl jsem ránu na pravém rameni. Ale kluk ji vlnou odhodil, Angy narazila na kámen a byla ze hry. Lucis se pokoušel ovládnout kluka, ale zjevně zapomněl na Irenu. Ta ho nemilostně skopla k zemi a už jsem viděl, jak chce použít svůj zrak k zabití, ale udržela se a dala mu jen ránu do hlavy.

Jakmile byl klid, tak jsme se teleportovali do pekla.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Taky taky...

(Tatsu, 21. 8. 2014 12:07)

Jsu taky zvědavá na to peklo.. :D
Tohle se vyvíjí velmi zajímavě a napínavě :D :D

...

(Snow, 12. 8. 2014 8:37)

Nevím, co k tomu dodat, snad jen... WOW!
Jsem zvědavá na to peklo a na Alexovo mámu :D