Jdi na obsah Jdi na menu
 


Přítel část 1

9. 4. 2010

                     Přítel

    Část 1

 

     Je den jako jiný. Ráno vstanu, nasnídám se, udělám potřebnou hygienu a vyrazím na nádraží, kde čekám na autobus. Tam jsem se setkala s kamarádkou, a tak jsme si povídali nejnovější klepy a různé holčičí věci. Když si vedle mě stoupl poměrně vysoký kluk. Neznala jsem ho, tak jsem mu nevěnovala pozornost, když mi ta kamarádka řekla ,,Vidíš toho kluka vedle tebe?“ a já jsem se ne něj koukla a řekla ,,Jasně, ten přehlídnout nejde.“ A kámoška dodala ,,Tak to je novej kluk tady z okolí. Prý jsou jeho rodiče brutálně bohatí a i on nemá špatný vzdělání. Řekly mi to holky, co se ho snažili nabalit, ale on se nedá. Když zjistili, že má rád bojové umění a prý je pořád někde pryč, tak to vzdaly.“ Já jsem otočila pohled k zemi a řekla ,,Hm. A tím narážíš na co? Mám ho pro tebe sledovat nebo, co?“ a Petře, té kamarádce, se rozsvítily oči radostí. Ale já řekla ,,Jenomže to nejde. Já už mám příliš práce. Nemůžu ho sledovat.“ A nastoupila jsem do autobusu, který mezi tím přijel. Když jsem viděla, že je ten kluk dál, tak že by mě neslyšel, tak jsem Petře řekla ,,No dobrá budu ho sledovat.“ Petra se na mě udiveně koukla a řekla ,,A co tvoje práce?“ já se koukla, kde je ten kluk a řekla jsem ,,No tu žádnou nemám. Akorát jsem to hrála před ním. Protože každý, kdo má rád bojové umění umí i správně odposlouchávat. Tak jsem to   před ním nahrála.“ A usmála jsem se na ni. Petra se taky usmála. Když jsme dojeli ke třetí zastávce, tak se autobus trochu vyprázdnil a já si sedla. Kupodivu si ten kluk ke mně přisedl. Seděla jsem u okna a díval se ven. A najednou mě oslovil ,,Ty máš ráda bojové umění?“ já jsem neodpověděla, protože se mi nechtělo konverzovat, a tak řekl ,,No neva. Nemusíš mi odpovídat, pokud nechceš. A jak se jmenuješ? To mi aspoň řekni.“ Já se na něj podívala a řekla ,,Prvně se představ ty, zbohatlíku.“ Kluk nasadil naštvaný obličej a řekl ,,Já jsem Petr. Ty prcku.“ Já se usmála a řekla ,,Hm. Tak Petře moje jméno brzy zjistíš. Ale teď ti ho neřeknu.“ A s úsměvem jsem se otočila opět k oknu. I když jsem mu neviděla do tváře, tak byl určitě naštvanej, a pak se mě ještě zeptal ,,Co je tady k smíchu, prcku.“  Já jsem si sedla rovně a nasadila jsem vážný výraz. Podívala jsem se na něj a potom se začala smát. Když jsem se přestala smát, tak jsem řekla ,,No, ty jsi k smíchu. Já jsem prcek, ale to je moje jediná výhoda. Klidně mi tak říkej, než zjistíš moje jméno. Mě to vadit nebude. Na co skrývat pravdu.“ A vystoupila jsem z autobusu…

       Konečně jsem došla do školy s kamarádkami ze třídy. Hnedka se mě vyptávali na toho kluka, protože jsem se nedávno rozešla s jiným klukem. A tak narážely, že mám nového, a takové různé věci. Když skončila první hodina, tak do třídy vletěla třídní učitelka a řekla ,,Tak děti, je tu malá změna. Z důvodu, že tu máme nového žáka, který chce začít už dneska, budu s vámi druhou hodinu já. Takže nebudete mít Dějepis. Doufám, že vám to nevadí.“ A celá třída radostně vykřikla, že nebudeme mít dějepis. Potom, když nás učitelka uklidnila, tak řekla ,,Můžu vám říct, že je to kluk a že se nedávno přestěhoval do Zábřeha a chce nastoupit do naší třídy. Je z urozené rodiny a poměrně vysoký.“ A já s posměchem dodala ,,Jo, až nějak moc vysoký. A nafoukanej a má rád bojovná umění.“ A učitelka na mě upoutala pohled a řekla ,,Takže se s ním znáš?“ ,,Ne, neznám. Akorát jsem se s ním dneska poprvé viděla na zastávce, kde mi na něj něco práskla kámoška. Podle ní je až moc hezkej. Ale taky mi říkala, že každá, co se ho snažila dostat, tak neměla úspěch. Takže se na nic moc netěšte.“ A sklonila jsem hlavu k obrázku který jsem si kreslila. Holky se divili, jak to o něm mluvím. Ale učitelka to rozsekla a řekla ,,Tak vstup, Petře.“ …

KONEC první části

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zajímavá...

(Klárka, 11. 4. 2010 22:14)

Zajímavá povídka Katí...popravdě řečeno, ještě jsem neměla tu čest žádnou z tvých prací číst pokud mi má paměť ještě správně slouží xD Ale zatím velice zajímavé sic jsem přečetla teprve tento první díl, ale líbí se mi to :)